Náročnou sezonu absolvují v trikotu VK ČEZ Karlovarsko chlapci v kategorii U14, a to pod taktovkou trenérského dua ve složení Lenka Horáková, Pavel Flekač. Mladíci z Karlových Varů si již během sezony připsali ve své soutěži na konto druhé místo, když dlouho pošilhávali po první příčce. Navíc čekají výběr U14 ještě kvalifikační boje na MČR. Nejen o tom jsme si s trenérskou Lenkou Horákovou povídali.
Paní trenérko, jak náročný je přechod hráčů z minivolejbalu do toho šestkového?
Pokud máte nové hráče, kteří přijdou z barevného minivolejbalu a většinou umí pouze základy volejbalu, musíte je naučit nejen novému systému hry, kdy v BMV hrají spolu maximálně tři hráči na malém hřišti, kdežto v šestkovém hrají na velké hřiště společně se spoluhráči, se kterými se teprve poznávají. Takže celá sezona je náročná.
Panuje tedy s dosaženými výsledky, umístěním či výkony spokojenost?
Co se týče spokojenosti s umístěním, tak mohu říci, že jsme byli zklamaní. Po celou dobu soutěže jsme se udržovali ve stejném hracím rytmu. Neměli jsme zásadní propady, kluci hráli se vzrůstající tendencí a zlepšovali se ve všech činnostech. Bohužel v této kategorii záleží na individuální vyspělosti každého hráče. Když bereme v potaz, že spolu hrají dva ročníky chlapců a každý je jinak herně vyspělý, jde poznat, když vám z finálních zápasů vypadnou klíčoví hráči.
Prakticky jste přišli o druhou příčku až v závěrečném šestém kole, kdy vás přeskočil Jirkov?
Ano, je to tak. Jirkov nás přeskočil o pouhý jeden bod. Zvládl lépe koncovku posledního zápasu, který my jsme bohužel nedotáhli do vítězného konce a propadli jsme se tak na třetí příčku.
Co bylo vaší předností během volejbalových bitev?
Podle mého názoru, je naší předností, nebo alespoň my to tak cítíme, to, že máme stabilní družstvo. To znamená, že si nepůjčujeme hráče z jiných klubů, ani z jiných kategorií, ale hrajeme stabilně se stejnými hráči, které máme na soupisce od začátku turnaje.
Bylo tedy něco, co vás trápilo?
Hlava. Herně na tom jsou naši chlapci si troufám říct, že velice dobře. Ale hlava je prostě rozhodující a pokud klesneme na mysli, odrazí se to na hře jako takové. Zase na druhou stranu musím říct, že v této kategorii je to zcela normální. Kluci o tom ví a mimo jiné pracujeme i na psychickém zdraví každého hráče. Snažíme se v klubu vytvářet to nejlepší pohodové zázemí pro hraní i pro tým jako takový. Každý z kluků je součástí týmu a navzájem se neskutečně podporují. To je taky jedna z našich předností.
Který zápas vám utkvěl v paměti a na který byste nejraději zapomněli?
Většinu zápasů si natáčím. Už jen proto, že klukům ukazuji, kde chybovali a musí se zlepšovat, nebo proto, abych jim ukázala, jak dobře si vedli. Většinou si chyby uvědomují už v samotném zápase, a tak se snažím jim přehrávat ty věci, které zvládli na výbornou. Mě konkrétně utkvěl v hlavě celý jeden turnaj, který jsme odehráli v Aši. Bylo to myslím 4. kolo soutěže a naši kluci v něm vyhráli všechny zápasy. Konkrétně poslední zápas s Jirkovem, kde si kluci sáhli na dno sil a rvali se o každý míč a bod. Přijeli s námi i fanoušci, kteří kluky podporovali, a to je hnalo dopředu. Ta atmosféra byla úžasná. Bylo to jako být na zápase našeho áčka. To jsou momenty, které se mi nevymažou z paměti a vytěsní ty méně úspěšné zápasy.
Byl někdo z hráčů, kdo si vedl podle vašich představ?
Když bych měla konkrétně vyzdvihnout jednu individualitu, tak nevím popravdě koho vybrat. Všichni kluci makají a od začátku sezóny udělali neskutečný progres. Když mám porovnat kluky, kteří hrají už druhou sezonu za U14 a letos odchází do U16, tak bych zmínila našeho kapitána Krištofa Havlinu, který neskutečně celý tým burcoval a povzbuzoval. Byl to kapitán na svém místě.
Jaký volejbalový program vás v nejbližší době čeká?
Čeká nás kvalifikace na MČR, kde se ve skupině H postavíme těm nejsilnějším týmům z Česka. Bude to těžký boj a naším cílem je postoupit ze skupiny a poprat se o nějaké to umístění. Pak už nás čekají jen prázdninové kempy a závěr sezony je soustředění, kde si přebíráme nové tváře a připravujeme je na vstup do nové sezóny.
Zdroj: Karlovarský deník, Daniel Seifert
© 2024
Kontakty